Schopnost čelit ergo ochota nést zodpovědnost

Je v současné společnosti minimální, avšak odpovídající vývojové fázi. A důvod tohoto stavu je jednoznačně viditelný. Naprosto všichni odmítají nést výsledky svého vlivu na okolí už od samotných dětí. Už samotní rodiče mají obrovskou obavu si jen připustit, že stav jejich potomka, zdravotní, psychický, jeho chování, jeho dysfunkční vztahy jsou jejich výsledkem. Domněle dospělí jedinci se domnívají, že odstěhováním se dítěte od rodičů skončil jejich vliv na ně a to co se jim děje je jen jejich přičiněním.
Tento stav, počínaje rodiči se však šíří celým spektrem společnosti. Ovlivňujeme své okolí a jeho chování a necháváme se ovlivňovat ve svém chování. Snažíme se tím vykompenzovat nevyřešené vztahy s matkou a otcem. Pro upřesnění, neexistuje jedinec, který má vyřešený vztah s rodiči. Mentálně toho nejsme schopni a ne proto, že bychom nechtěli, ale naše mysl není natolik vyspělá, aby to zvládla. Protože vyřešený vztah s rodiči znamená odpojení se od závislosti na rodičích, ergo přestat žít dle představ rodičů a začít žít dle svých představ. I když si určitě obrovské množství lidí myslí, ergo domnívají se, že jsou se svými rodiči v tzv. pohodě, je realita opačná.
Strach ze samoty, který dříve řešily starší generace, a který už řeší i velmi mladé generace, jen potvrzuje nevyřešenost vztahu s rodiči. Fixaci na někom, na něčem, na zvířatech, na dortících, na vztahu za každou cenu, držení se dysfunkčního stavu za každou cenu jen stvrzuje reálný fakt.
Dokud se budeme vyhýbat zodpovědnosti za stavy našich dětí v jakémkoli jejich věku, jsme do té doby bez šance žít kvalitnější život bez pocitu osamocení. Dokud nejsme ochotni vidět to co žijeme, jak to žijeme, pro koho žijeme to co žijeme a s jakými důsledky, jsme bez možnosti se jakkoli posunout dále.
Evoluce má však jedinečný zákon pohybu, znemožňuje neochotným se trvale chovat neochotně a přinutí je vždy k rozhodnutí. K rozhodnutí tzv. umřít, a to jen proto, abych se vyhnul pocitu selhání, anebo žít a připustit si pocit selhání.
Naprosto vždy máme na výběr a naprosto vždy si vybíráme to co žijeme a za jakou cenu to dané žijeme.