To, co nás ve všech směrech brzdí, jsou naše domněnky, a to proto, že jsou založené jen na našem hierarchickém pohledu. A námi vytvořený hierarchický pohled má jediný cíl – udržet si vytvořený pocit velikosti a tedy pocit jistoty a bezpečí. Naše mysl není prozatím natolik odolná, aby zvládla domnělý pocit neschopnosti, nedůležitosti, nepotřebnosti, selhání a to v důsledku obavy z možné smrti. 

Toto nastavení způsobuje, že se bráníme kritickému pohledu, a už slovo samotné upozorňuje na jeho disfunkční dopad. Kritika v našem podvědomí působí jako útok na nás samotné, kritiku v převážné většině vnímáme jako útok na naši velikost, jako možné selhání, neschopnost a to způsobuje nevědomý strach ze smrti. 

Při pravidelném mentálním tréninku jsme schopni vnímat jakoukoli kritiku, krizi, jako velmi důležitou informaci. A při pochopení informace můžeme získat nový náhled, pohled, umožňující posun v jakémkoli směru. Díky tomu může dojít ke změně názoru na okolní svět a tedy i k vlastní změně přístupu k čemukoli.

Abychom byli schopni tento mentální trénink uskutečnit, je důležité si neustále připouštět svou neodolnost, neschopnost, jakousi nedůležitost a učit se to vnímat jako přirozený stav, měnitelný stav, a ne jako trvalou a neměnnou slabost.

Neexistuje člověk, který by se nebál přiznat svou slabost, svou neodolnost a domnělou neschopnost, maximálně ji skrývá za mnohem silnější iluzi vlivněji manipulující s jeho okolím. Ať už se nám to líbí či nelíbí, skrýváme svou současnou nedokonalost, neodolnost, a to proto, že v podvědomí máme nastaveno, že přiznání slabosti znamená umřít. Tato obava je natolik silná, že jsme ochotni si vytvářet velmi silné iluze, velmi vlivné iluze působící na naše okolí i nás samotné a vydávat obrovské množství energie a úsilí k udržení si těchto iluzí.

Proto převážná většina žije slabý život. Je to vnitřní rozhodnutí žít slabý život a tím se vyhnout pocitu selhání a tedy možnému přiznání slabosti před veřejností při nedosažení nějakého cíle. Prozatím jsme ve fázi slabé emocionální vyspělosti, která se dá měnit, avšak k tomu je potřeba, abychom více řešili ne to, co nám je sděleno, ale jak komplexně reagujeme na to, co je nám sděleno.

To první, co je potřeba udělat, je vyměnit slovo kritika, krize, neboť nám v podvědomí sděluje, že je něco špatně, a na slovo a myšlenku, že jsme udělali něco špatně, reagujeme hlavně emocionálně a tím pádem neadekvátně.

Jeden z prvních nástrojů, které jsem se učil používat, je zpochybňování. Zpochybňování mého pohledu na cokoliv, zpochybňování jakýchkoli mých fyzických kroků. Ale to hlavní je vnímat sebe zpochybňování jako nástroj vývoje a ne jako dehonestaci své osoby. Pokud toto začne jedinec zvládat, přestane vidět lidi jako útočníky na jeho osobu a na jeho život, ale začne je vidět jako informátory, umožňující získat relevantní informaci oproti námi vytvořené domněnce.

Naprosto každý jedinec si o sobě vytváří své vlastní domněnky, svůj vlastní úsudek, založený na sebou vytvořeném hierarchickém pohledu, jehož hlavním úkolem je vytvoření pocitu bezpečí a jistoty. A to i přesto, že je tento pocit dysfunkční díky tomu, že jeho základem je pohled druhých na nás. To způsobuje, že pro druhé vytváříme iluzi o nás, abychom získali očekávaný soud druhých a tím i požadovaný pocit. Avšak krátkodobost, neudržitelnost pocitu, jehož základem je emocionální stav našeho okolí, nám opakovaně sděluje, že tento přístup k získání pocitu jistoty a bezpečí již nefunguje. Spíše bych řekl, že jsme nuceni vnímat, že tento přístup skutečně nefunguje a nejsme schopni, i když se o to velmi snažíme, to přehlížet.

Zpochybňování sebe ve všech sférách nám umožňuje se neustále měnit, měnit jak přístup k byznysu, tak ve vztazích ke komukoliv a čemukoliv. Zpochybňování zaručuje možnost zkvalitňování všeho co děláme. Zaručuje hlavně dosažení pocitu jistoty a bezpečí bez závislosti na okolí, což znamená vytvoření stabilního a stále zesilujícího pocitu bezpečí, kvůli kterému děláme vše co děláme.

To, co skutečně hýbe se společností, co společnost posouvá ve všech směrech je kvalita a síla byznysu v dané oblasti. Důležité je si uvědomovat, co ve skutečnosti vidíme pod slovem kvalita a síla, neboť tento pohled máme naprosto všichni deformovaný. Domníváme se, že síla je agrese, že kvalita spočívá jen ve fyzickém projevu a zcela jsme přehlíželi emocionální stavy domněle silných a kvalitních. Tato doba zásadnějším způsobem poukazuje, že finanční a materiální síla už nestačí, že přestává být v této době dostačující být úspěšný finančně a materiálně. A množství toho, co už přestává být v této době dostačující se mnohonásobně zvětšuje a poukazuje na nutnost změny. Avšak hlavně změny u těch domněle silných, domněle úspěšných, kteří se nejvíce bojí pádu své velikosti a pocitu selhání.

Nejsme v této fázi vývoje schopni pochopit to kým jsme a proč jsme takovými jakými jsme. Ani nechceme vidět to jakými jsme, protože na to jakými uvnitř sebe jsme máme kritický názor. A samozřejmě se obáváme, že nás naše okolí, společnost odsoudí za to jakými uvnitř sebe jsme a tedy obava i z následné smrti.

Abychom byli schopni pochopit a přijmout proč jsme takovými jakými jsme, je potřeba se přimět pozorovat, pochopit a porozumět svému okolí. Porozumět svému okolí můžeme jen tehdy, když přestaneme jeho veškeré projevy soudit. Tento proces je velmi náročný na soustředění se, na pozorování a studování svých emocí a domnívat se, že je ho schopný každý jedinec je velmi nebezpečnou iluzí. Ustát pád dysfunkční velikosti jak u sebe, tak u druhých a nekolabovat z toho je něco, co se teprve učíme. Čím úspěšnější jedinec, tím větší kolaps při pocitu selhání a mnohonásobně drtivější dopad jak na rodinu, tak na okolí a v případě byznysu na firmu a vše sní spojené. Kvalitní a silný byznys spočívá v odolnosti vůči vnějším vlivům, v nezávislosti a není založen na zneužívání slabomyslnosti společnosti. 

Už je tu dostatečné množství mladých podnikatelů, kteří se snaží o nezávislost, avšak ustát emocionální kolaps těch, co jsou úspěšní díky závislosti, což je výsledek slabé mysli, je velmi náročné a teprve se to učí. Jsou i tací, jsou schopni svůj úspěšný byznys proměňovat v ještě úspěšnější, kvalitnější a silnější nejen pro ně samotné, ale i pro vliv na své okolí, což je velmi důležité a tyto jedince povzbuzuji a podporuji. Velmi malé množství podnikatelů je ochotno studovat dopad svého podnikaní a uvažování na životy svého okolí. Prozatím vnímáme jen finanční a materiální úspěch, ale s jakým základem bylo tohoto stavu dosaženo, s jakým skutečným cílem, to už je něco, co si nechceme uvědomovat a je to pochopitelné.